ČSN ISO 2631-2   (011405) Hodnocení expozice člověka celkovým vibracím. Část 2: Nepřerušované vibrace a rázy v budovách (1 až 80 Hz)

Anotace textu normy ČSN ISO 2631-2   (011405)

Norma obsahuje ISO 2631-2:1989. Tato norma je podle § 3 zákona č. 142/1991 Sb., ve znění zákona č. 632/1992 Sb., o československých technických normách závazná v rozsahu působnosti MZ ČR na základě jeho požadavku. Tato část normy ISO 2631 se z hlediska rušení lidí vystavených působení vibrací v budovách omezuje především na následující situace: a) nepřerušované vibrace, a b) přerušované vibrace. Současný způsob posuzování přechodových vibračních dějů je uveden v přílohách k normě, a to: A (informace o běžně používaných kritériích hodnocení) a B (připravované metody hodnocení). V této části ISO 2631 nejsou uvedeny přípustné hodnoty vibrací v budovách, neboť nemohou být závazně stanoveny a závisí na příslušných okolnostech. Tato část ISO 2631 také není určena pro posuzování možností poškození stavebních konstrukcí budov nebo poškození zdraví jejich obyvatel, vystavených působení vibrací, jak je definováno v ČSN ISO 2631-1. Tato část ISO 2631 se týká pouze hmatového čití a nebere v úvahu sluchové čití sekundárně vyzařovaného zvuku. Norma dále obsahuje charakteristiky vibrací budov (kap. 3) a popisuje vibrace v budovách z hlediska jejich působení na člověka (kap. 4). V čl.4.1 - Kritéria přípustnosti z hlediska působení na člověka norma mimo jiné uvádí: Podle zkušeností, získaných v mnoha zemích se stížnosti obyvatel obytných budov na vibrace v budovách pravděpodobně vyskytnou i tehdy, jestliže hodnoty vibrací jenom nepatrně překročí hladiny prahu vjemu. Obecně jsou přípustné hodnoty odvozeny od hladiny, při které se vyskytují minimální nepříznivé připomínky obyvatel budov a nejsou určovány jakýmikoliv jinými faktory takovými, jako je nebezpečí ohrožení zdraví po krátkodobé expozici a pracovní výkonnost. ČSN ISO 2631-2 (01 1405) byla vydána v únoru 1994. Nahradila ČSN 01 1405 z 31.8.1987.