Závaznost technických norem ČSN

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky stanoví, že české technické normy (ČSN) nejsou obecně závazné. Obecnou závazností se rozumí povinnost dodržovat ČSN obecně, bez jakéhokoliv omezení, tj. všemi právnickými nebo fyzickými osobami. Povinnost postupovat při určité činnosti v souladu s českými technickými normami však může vzniknout, a to různými způsoby, především pak na základě ustanovení právního předpisu, který stanoví, že ve vztazích upravených tímto právním předpisem je nutno dodržovat české technické normy.

Odkazy na technickou normu v právních předpisech mohou mít z hlediska jejich síly formu odkazu výlučného (povinného) nebo indikativního.

Výlučný odkaz určuje shodu s technickou normou, na kterou se odkazuje jako jediný způsob splnění příslušného ustanovení daného právního předpisu. Technická norma tak doplňuje nekompletní právní požadavek, a stává se tak vlastně součástí právního předpisu. Tím vzniká povinnost řídit se ustanoveními příslušné normy pro ty subjekty, kterých se daný právní předpis týká. I když ani v tomto případu většinou nejde o obecnou závaznost, je možno říci, že ve vztahu k plnění požadavků příslušného předpisu se odkazovaná norma nebo její část stává závaznou.

V případě indikativního odkazu je shoda s normou jedním z možných způsobů splnění požadavků právního předpisu. Obecný požadavek právního předpisu však může být splněn jiným způsobem. Forma indikativního odkazu je uplatněna v § 4a zákona č. 22/1997 Sb., pokud jde o harmonizované nebo určené normy.

Harmonizované normy

Česká technická norma se stává harmonizovanou českou technickou normou, přejímá-li plně evropskou normu nebo harmonizační dokument, které uznaly orgány Evropského společenství jako harmonizovanou evropskou normu. Evropské harmonizované normy jsou oznamovány Úředním věstníkem evropské unie ve vztahu k jedné či více evropským směrnicím. Jedná se převážně o směrnice tzv. nového přístupu, stanovující především požadavky na bezpečnost výrobků, uváděných na jednotný trh. Harmonizované české technické normy jsou oznamovány ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) ve vztahu k jednomu či více nařízením vlády, kterými byly příslušné evropské směrnice převzaty do právního řádu ČR.

Jako harmonizovaná evropská norma je označovaná norma, která byla buďto vytvořena evropskými normalizačními organizacemi na základě požadavku Evropské komise (tento požadavek je označován jako "mandát") nebo následně vybrána z již existujících evropských norem a uznána jako norma podporující základní požadavky směrnice EU. V harmonizovaných normách je zařazována informační příloha uvádějící, kterou směrnici a které její podstatné požadavky norma podporuje. V řadě případů je přímo uvedeno, ke kterým ustanovením směrnice se vztahují konkrétní články normy, neboť ne vždy je k podpoře základních požadavků směrnice určena celá norma (harmonizované evropské normy často obsahují i další požadavky jako např. požadavky na kvalitu, užitné vlastnosti, metody zkoušení, terminologii apod., které se přímo nevztahují k zajištění základních požadavků příslušné směrnice). Splnění požadavků harmonizované evropské normy vytváří předpoklad shody s podstatnými požadavky směrnice, se kterou je norma harmonizována. Evropské harmonizované normy jsou nezávazné a nezávazné tedy musí zůstat i při jejich převzetí do národních norem členských států EU a států ESVO.

Směrnice Evropské unie "nového přístupu" však obsahují jen základní požadavky, podstatné pro zajištění bezpečnosti výrobků, ochranu zdraví, ochranu majetku a životního prostředí. Podrobné technické specifikace těchto požadavků jsou obsaženy v harmonizovaných evropských normách. Nový přístup k technické harmonizaci a normám, přijatý Evropským společenstvím v roce 1985, umožnil zjednodušení směrnic a koncipoval je s podstatně širším předmětem zahrnujícím celé skupiny výrobků. (Viz např. směrnice Rady 89/392 EHS o sjednocení právních předpisů týkajících se strojních zařízení). Není však uplatňován obecně, stále je zachováván i starý, sektorový přístup k technické harmonizaci u některých vybraných druhů výrobků, zejména u potravin, léčiv a dalších výrobků, které mohou ve zvýšené míře ohrozit zdraví a bezpečnost (např. motorová vozidla, apod.).

Určené normy

Pro specifikaci technických požadavků na výrobky, vyplývajících z nařízení vlády nebo jiného technického předpisu, může Úřad pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) po dohodě s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, jejichž působnosti se příslušná oblast týká, také určit české technické normy, další technické normy nebo technické dokumenty mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací nebo jiné technické dokumenty obsahující podrobnější technické požadavky. Tyto se nazývají normy určené. Stejně jako harmonizované i určené normy jsou oznamovány ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ).

Technické normy a právní vztahy

V právních vztazích mají harmonizované a určené technické normy obdobný význam. Jejich splnění se považuje v rozsahu a za podmínek stanovených v technickém předpisu za splnění těch požadavků stanovených v právním předpisu, k nimž se tyto normy nebo jejich části vztahují. Tyto normy zůstávají obecně nezávazné a z právních předpisů, s nimiž jsou harmonizovány nebo k nimž jsou určeny, obvykle nevzniká právní povinnost týkající se jejich dodržování. S jejich nedodržením je však obvykle spojena určitá právní povinnost. Jako výrazný příklad lze uvést nařízení vlády č. 19/2003 Sb., kterým se stanoví technické povinnosti na hračky. Z §3 tohoto nařízení vyplývá, že shodu hračky s požadavky tohoto nařízení posuzuje výrobce, který použil harmonizovanou českou technickou normu sám. Pokud výrobce takovou normu nepoužil, musí zajistit posouzení shody pro něj náročnějším způsobem, a to za účasti notifikované osoby. Z toho, že norma je harmonizovaná (určená) s právním předpisem tedy nevyplývá, že splnění požadavku tohoto předpisu nemůže být prokázáno jiným způsobem. Dodržení požadavků harmonizované (určené) normy je však nabídnutým nejjednodušším řešením, které může být použito. Ve výjimečných případech však může být s existencí harmonizované české technické normy spojena konkrétní právní povinnost. Jako příklad lze uvést nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, protože toto nařízení se vztahuje jen na ty stavební výrobky, pro které jsou požadavky stanoveny mimo jiné harmonizovanými ČSN. Pokud taková norma neexistuje, nevznikají výrobci stavebního výrobku z uvedeného nařízení vlády žádné povinnosti.

Zdroj: Český normalizační institut (ČNI)

Poznámka: Informace byly čerpány z publikace "Uplatňování českých technických norem"
autorů JUDr. Jaromíra Jareše a Ing. Michala Nováka,
která je dostupná na stránkách ÚNMZ




0 Kč

Dokončit objednávku

položek košíku  0 Ks
bez DPH:  0,00
vč. DPH:  0,00

KONTAKT

technor@technor.cz

tel/fax:  495 213 114
Čsl. armády 216/41
500 03 Hradec Králové

MAPA

Provozovna  (Mapy.cz)

 
GPS: 50°12'43.654"N
15°49'57.325"E

TOP

 

Zboží bylo přidáno do košíku